Najednou začal vlak brzdit.Ale ne tak,jak vlaky obvykle brzí,tohle nebyl pomalý příjezd na nádraží. Všemi cestujícími prudce trhlo dopředu, zavazadla z poliček lítali všude kolem,děti ječeli strachem,Frank spadnul na to malé špinavé umyvadélko,z kterého začla na všechny strany stříkat voda."Ku*va, Franku, jsi v pořádku?"zeptal se Gee koukajíc na svoje zakrvácené ruce. Při brždění narazil na tu skoro papírovou zeď a s hlavou ji poškodil.Vlak se pořád snažil brzdit,házelo to s nima na všechny strany, byli úplně promočení,váleli se po zemi.Frank se pokusil vstát že vyzkouší ty zatracený dveře.Pořád nic, začal na ně bušit, ale v tom kraválu ho nemohl nikdo slyšet.Pak přišel další,silnější náraz,Frank spadl na Gerarda,kryli si hlavu a pozorovali jak se všechno kolem nich hroutí.Gerard zoufale zašeptal do Frankovoho odřeného obličeje :"Miluju tě!" a dal mu krátký,no i přesto silný polibek.Bylo to v jak tom nejhorším hororu, všechno kolem se hroutilo,před očima se promítá celý život.Najednou se vlak naklonil a zastavil po těch nekonečných sekundách na střeše.Ticho.Gerard se dobývá ven zpod trosek,prach,dým,něco hoří."Franku! Fran ... Franku!"Gerard se zběsile snaží vyprostit Franka,který na první pohled nedýchá. "FRANKU!" musí se odsud dostat, nemá na vybranou,Franka tady nemůže nechat.Vezme bezvládného Franka do náruče a snaží se dostat ven ze zhrouceného vlaku.Najednou ucítí na obličeji závan čerstvého vzduchu,Gerard kolem sebe vidí trosky,raněné lidi a všude samý kouř. Všichni s krví pošpiněnými šaty se snaží dostat ven,Gerard na konci se silami vyjde ven,pořád muluvíc na Franka. "Hned to bude, už je dobře, dostaneš ze z toho!" Frank pootevře oči :"S-eš špinavej" a usmál se. Spíš se o to pokusil. "Oh Franku!" Geemu se do očí nahrnuli slzy."Nemluv, to bude dobrý!" V bezpečné vzdálenosti od trosek vlaku položil Franka do trávy,který už nabral vědomí úplně. Gee to už nevydržel a musel políbit jeho rty. "Bolí tě něco?Bože já se tak bál!""To bude dobrý, myslím jen, že mám něco s nohou" Oba se podívali na Frankovu zakrvácenou nohu. "Zkus s ní pohnout" Frank se o to pokusil, ale přišla jen nesnesitelná bolest, ne pohyb nohy."Bude zlomená, lásko.""To se spraví.Přežili jsem vykolejení vlaku, jsme pořád spolu,na tom teď záleží" Gee se zadíval do jeho obrovských spalujících očí a musel mu dát za pravdu."Jste v pořádku pane učiteli?" ozvalo se nad nima,byla to ta jeho sympatická studentka."Zavolej pomoc,na tady máš telefon,ty to zvládneš"z kapsy vybral Gee mobil ...
Studentka vzala vyděšeně mobil do ruky,která se jí nervozitou a zděšením z toho všeho klepala.Gerard svíral v náručí Frankovo tělo a utěšoval ho,jak to jen šlo.Momentálně mu bylo jedno,jestli ho někdo uvidí,jak líbá jemně jeho ústa a hladí ho po tváři.Rozhlídl se kolem sebe,všude viděl kouř,vlak převrácený na střeše.Hrozný pohled,jako z akčního filmu,říkal si.Přežili to ale,oba dva.Zmapoval okolí a viděl přes mlhu kouře,jak se snaží zvednout pár osob ze země.Někdo pobíhal kolem.Gerard se tam chtěl rozběhnout a zjistit jak jsou na tom ostatní,ale od Franka by se nehnul.
"G-Gee?"zasípal skoro neslyšlně Frank.Přes všechny výkřiky,hlasy a hluk to ani skoro nebylo slyšet.
"Ano..lásko jsem tu,neboj..bude to v pořádku všechno.."pousmál se na něho a odhrnul mu vlasy z čela.Dívka stála s telefonem v ruce pár metrů od nich.
"už..už...jedou..co..se to proboha stalo?"vyděšeně se rozhlížela kolem.
"Jdi se podívat dopředu,jak jsou na tom.Ted nemůžu odejít odtud!"řekl jí,tak aby to vyznělo naléhavě.Studentka však jenom kývala hlavou a nikam nešla.
"Tak běž slyšíš!!!".Teprve pak se rozběhla.Díval se za její běžící postavou,pobíhala zmateně kolem.Gerard si až ted uvědomil že ho šíleně bolí levá ruka,kterou přidržoval Frankovo tělo.A až ted si uvědomil jak mu zrychleně buší srdce-z toho v jaké situaci se objevil.bože,vždyt...mohl být mrtvý!!!
"Gerarde...bolí mě ta noha,strašně..vůbec ji necítím.."zasténal Frank a snažil se zvednout ruku,tak aby se té nhoy dotkl.Všechno dělal se zavřenýma očima a mluvil pomalu a tiše.Byl celý špinavý a od krve.Gerard ho jemně položil do trávy,aby se líp dostal k jeho zraněné noze.Natrhlé džíny mu ještě víc rozedral,aby se podíval.Na noze měl velký šrám táhnoucí se od kolene tak dobrých 10cm.Až do masa,nebyl to hezký pohled.
"Bože je mrtvá!!Je mrtvá!nedýchá!"rozlehlo se najednou po celém okolí pískavým hláskem.Gerard prudce zvedl hlavu,pár metrů od něho stálá dívka a u ní něčí tělo.Po intervalech se k němu skláněla,pak hysterčila.Gerard se po kolenách posunul k Frankovi a jemně ho líbl do vlasů.
"hned jsem tu.."řekl a rozběhl se,jak mu to jen dali síly k té dívce.Jakmile se zastavil u studentky,ukázala se mu pohled na ležící nehybné tělo.Tělo Smithové.
"G-Gee?"zasípal skoro neslyšlně Frank.Přes všechny výkřiky,hlasy a hluk to ani skoro nebylo slyšet.
"Ano..lásko jsem tu,neboj..bude to v pořádku všechno.."pousmál se na něho a odhrnul mu vlasy z čela.Dívka stála s telefonem v ruce pár metrů od nich.
"už..už...jedou..co..se to proboha stalo?"vyděšeně se rozhlížela kolem.
"Jdi se podívat dopředu,jak jsou na tom.Ted nemůžu odejít odtud!"řekl jí,tak aby to vyznělo naléhavě.Studentka však jenom kývala hlavou a nikam nešla.
"Tak běž slyšíš!!!".Teprve pak se rozběhla.Díval se za její běžící postavou,pobíhala zmateně kolem.Gerard si až ted uvědomil že ho šíleně bolí levá ruka,kterou přidržoval Frankovo tělo.A až ted si uvědomil jak mu zrychleně buší srdce-z toho v jaké situaci se objevil.bože,vždyt...mohl být mrtvý!!!
"Gerarde...bolí mě ta noha,strašně..vůbec ji necítím.."zasténal Frank a snažil se zvednout ruku,tak aby se té nhoy dotkl.Všechno dělal se zavřenýma očima a mluvil pomalu a tiše.Byl celý špinavý a od krve.Gerard ho jemně položil do trávy,aby se líp dostal k jeho zraněné noze.Natrhlé džíny mu ještě víc rozedral,aby se podíval.Na noze měl velký šrám táhnoucí se od kolene tak dobrých 10cm.Až do masa,nebyl to hezký pohled.
"Bože je mrtvá!!Je mrtvá!nedýchá!"rozlehlo se najednou po celém okolí pískavým hláskem.Gerard prudce zvedl hlavu,pár metrů od něho stálá dívka a u ní něčí tělo.Po intervalech se k němu skláněla,pak hysterčila.Gerard se po kolenách posunul k Frankovi a jemně ho líbl do vlasů.
"hned jsem tu.."řekl a rozběhl se,jak mu to jen dali síly k té dívce.Jakmile se zastavil u studentky,ukázala se mu pohled na ležící nehybné tělo.Tělo Smithové.
Něco ve mě hrklo. Sice to byla baba odporná ale teď je mrtvá. Proč?! Nezáleželo mi na ní, jasně, ale vidět někoho mrtvýho... pár metrů ode mě... v hlavě sem měl prázdno, zastavil se čas, ale pak mi došlo, že Frankie tam leží, sám, bez pomoci... a všechno šlo stranou. Jen on byl nejdůležitější.
Pak už jsem jenom slyšel houkání všech těch záchranných aut a přitom jsem Frankieho hladil po vlasech a držel ho za ruku. Pořád jsem mlel nějaký nesmyslný bláboly o tom ,že to bude dobrý, a že ho miluju... Bál jsem se, strašně jsem se o něj bál, i když jsem věděl, že to bude dobrý. Vidět mýho Frankieho bezvládně ležet na skládacím lehátku mi trhalo srdce...
........
Zaklepal jsem na nemocniční dveře a pak vešel.
"Ahoj, Frankie, tak jak ti je?" usmál jsem se na svého maroda. Zašklebil se na mě.
"Noooo, hrozně mě bolí ta noha... a tady se o mě moc nestarají... Nechceš mě vzít domů? K tobě? Prosím..." udělal na mě psí oči. Tak tomu jsem nemoh odolat.
"Ale Frankie, tady se o tebe postarají líp," pokusil jsem se o chabou obranu.
"No jo... ale já chci z tebou... stýská se mi." Tak to mě dokonale odrovnalo.
"Fajn, půjdu to domluvit s doktorem." Celkem mě štvalo, že ho nemůžu ani políbít, protože celou tu dobu mi za zády postávala jedna vtěrná sestřička, co mi v jednom kuse čuměla na zadek. Tak nevím, jestli je teď víc nadržená ona nebo můj Frankie... Ale asi tu bude Frankie. Vždyť už tady leží skoro týden... chudák.
Pak už jsem jenom slyšel houkání všech těch záchranných aut a přitom jsem Frankieho hladil po vlasech a držel ho za ruku. Pořád jsem mlel nějaký nesmyslný bláboly o tom ,že to bude dobrý, a že ho miluju... Bál jsem se, strašně jsem se o něj bál, i když jsem věděl, že to bude dobrý. Vidět mýho Frankieho bezvládně ležet na skládacím lehátku mi trhalo srdce...
........
Zaklepal jsem na nemocniční dveře a pak vešel.
"Ahoj, Frankie, tak jak ti je?" usmál jsem se na svého maroda. Zašklebil se na mě.
"Noooo, hrozně mě bolí ta noha... a tady se o mě moc nestarají... Nechceš mě vzít domů? K tobě? Prosím..." udělal na mě psí oči. Tak tomu jsem nemoh odolat.
"Ale Frankie, tady se o tebe postarají líp," pokusil jsem se o chabou obranu.
"No jo... ale já chci z tebou... stýská se mi." Tak to mě dokonale odrovnalo.
"Fajn, půjdu to domluvit s doktorem." Celkem mě štvalo, že ho nemůžu ani políbít, protože celou tu dobu mi za zády postávala jedna vtěrná sestřička, co mi v jednom kuse čuměla na zadek. Tak nevím, jestli je teď víc nadržená ona nebo můj Frankie... Ale asi tu bude Frankie. Vždyť už tady leží skoro týden... chudák.
Ani sem se nenadál a už jsem ho měl doma rozvalenýho na gauči. Tvářil se spokojeně a nechal se mnou obskakovat. Ne, že by se mi to nelíbilo.
Sedl jsem si vedle něj a položil si jeho hlavu do klína.
"Brzo budou Vánoce," poznamenal jsem, zatímco jsem se mu začal přehrabovat ve vlasech. "Co bys ode mě chtěl?"
"Hmmm, tak to nevím, budu si to ještě muset rozmyslet," tvářil se jako že přemýšlí. "Co třeba... tebe?"
"Správná volba," sklonil jsem se a políbil ho.
"Už jsem ti říkal o tom odporným vánočním večírku na kterej povinně musím?"
"Ještě že se mi ta každoroční nuda vyhne."
"No, ty mi teda přeješ pěkný věci," usmál jsem se a znova ho políbil. Nic dokonalejšího jsem si v tu chvíli nedokázal představit...
Sedl jsem si vedle něj a položil si jeho hlavu do klína.
"Brzo budou Vánoce," poznamenal jsem, zatímco jsem se mu začal přehrabovat ve vlasech. "Co bys ode mě chtěl?"
"Hmmm, tak to nevím, budu si to ještě muset rozmyslet," tvářil se jako že přemýšlí. "Co třeba... tebe?"
"Správná volba," sklonil jsem se a políbil ho.
"Už jsem ti říkal o tom odporným vánočním večírku na kterej povinně musím?"
"Ještě že se mi ta každoroční nuda vyhne."
"No, ty mi teda přeješ pěkný věci," usmál jsem se a znova ho políbil. Nic dokonalejšího jsem si v tu chvíli nedokázal představit...
Jejich rty se oddálily a Gerard se dlouze koukl Frankiemu do očí.... Vypadal ospale...
"měl by sis odpočinout, víš že ti doktor nařídil hodně spánku!!!"
Nic nenamítal a odpajdal se zlomenou nohou - chudáček - nahoru do ložnice....
"Za chvíli za tebou příjdu!" zavolal na něj ještě Gerard....----------------------
Pár týdnů uteklo jak voda a Gerard už stál mezi dveřma toho ulítle nazdobenýho sálu a koukal na kupu rozvášněnejch dětí jak se po sobě při tanci slizky lepí.... a on se nemohl lepit na nikoho.... Frankie byl doma...sádru už má sice dole ale chytla ho nějaká střevní chřipka... snad to bude dobrý....
Musí se jít něčeho napít... jinak to tady až do pulnoci fakt nezvládne....-----------------------
"Kde je ten bar, sakra?" říkal si pro sebe Gerard znuděný na smrt na tomhle stupidním vánočním večírku. Prodíral se vyfintěnými slečnami, které si všechny do jedné koupili šaty s korzetem aby jim vyzdvihli ty prsa, které nemají. Přiblble se na Gerarda usmívali, ten jim to vrátil poněkud znechuceně. "Pardon ... omlouvám se ... s dovolením" Uviděl bar, rychle spěchal k němu.Pití bylo jediné co ho mohlo v tuto chvíli zachránit. "Pane učiteli, vám to dnes ale sluší!" říkala holka ze skupinky, která se po celou dobu hihňala jako nepříčetná. Pak ho někdo chmatňul za zadek, neotáčel se radši, vůbec nevěděl co tady vůbec dělá. Padnul na barovou židli a objednal si dvojitou whisky. "Nechte tady tu flašku ..."
"měl by sis odpočinout, víš že ti doktor nařídil hodně spánku!!!"
Nic nenamítal a odpajdal se zlomenou nohou - chudáček - nahoru do ložnice....
"Za chvíli za tebou příjdu!" zavolal na něj ještě Gerard....----------------------
Pár týdnů uteklo jak voda a Gerard už stál mezi dveřma toho ulítle nazdobenýho sálu a koukal na kupu rozvášněnejch dětí jak se po sobě při tanci slizky lepí.... a on se nemohl lepit na nikoho.... Frankie byl doma...sádru už má sice dole ale chytla ho nějaká střevní chřipka... snad to bude dobrý....
Musí se jít něčeho napít... jinak to tady až do pulnoci fakt nezvládne....-----------------------
"Kde je ten bar, sakra?" říkal si pro sebe Gerard znuděný na smrt na tomhle stupidním vánočním večírku. Prodíral se vyfintěnými slečnami, které si všechny do jedné koupili šaty s korzetem aby jim vyzdvihli ty prsa, které nemají. Přiblble se na Gerarda usmívali, ten jim to vrátil poněkud znechuceně. "Pardon ... omlouvám se ... s dovolením" Uviděl bar, rychle spěchal k němu.Pití bylo jediné co ho mohlo v tuto chvíli zachránit. "Pane učiteli, vám to dnes ale sluší!" říkala holka ze skupinky, která se po celou dobu hihňala jako nepříčetná. Pak ho někdo chmatňul za zadek, neotáčel se radši, vůbec nevěděl co tady vůbec dělá. Padnul na barovou židli a objednal si dvojitou whisky. "Nechte tady tu flašku ..."
Neco pro chlapce, potkejte divky z oblasti; http://girlssnapshots.com