,,....a praštil jsi sebou taky. Já jsem měl strach, co s váma je a potom jsem najednou ležel tady, stál nade mnou doktor a ptal se mě, jak mi je. Řekl jsem mu, že už dobře a on povídal, že všichni budeme v pořádku, ale že nechápe, jak je možné, že jsme omdleli. Tak jsem mu nakecal, že se ta kočka zbláznila a skočila po Billovi. No a jak s ní rozbil to zrcadlo, tak nám to udělalo hrozně špatně." objasnil situaci Georg.
,, Fajn, ale jak se dozvíme MY, co se nám stalo?" ozval se slabě Tom. Bill sebou škubl a otočil se k němu, pokusil se o úsměv, ale vyšla mu z toho podivná grimasa.
,,Tak to nevím brácho. Jedině se zeptat místních, jestli se v tom hotelu někdy něco nestalo. Já si totiž myslím, že se do tebe dostal nějaký duch. Jo tak zní to divně, ale mně to tak fakt přijde. Říkal, že náš otec zabil jeho ženu,ale o tom bychom snad něco věděli, ne? Náš otec by nikoho nezabil. Musel si to nějak splést. Nevím, nechápu to, ale zjistíme to."
Druhý den je už z nemocnice pustil a kluci se rozhodli, že se podívají do místní kroniky. Hledali dlouho, ale nenašli vůbec nic. byli už zoufalí a nenapadal je jiný způsob jak o o tom hotelu něco zjistit. Byla to stará a bytelná stavba a o té určitě musí být zmínka.
,,To nemá smysl. Tady nic nebude," vyslovil názor všech Gustav. Georg jenom smutně přikývl a Bill bezradně praštil hlavou do stolu. Tom se po nich podíval a nevěřícně zakroutil hlavou.
,,Já to teda nevzdám," řekl a vzal si knihu na klín. ,,V mém těle byl duch nějakého..."
,,Pssst!" přerušil ho Georg, protože se k nim blížila paní, která měla kroniku na starost.
,,Nechcete s tím pomoci?" zeptala se. Soudě podle krátce střižených, šedivých, upravených vlasů, byla dost stará. Mohla by jim pomoci. Mohla by o tom něco vědět. A tak se Tom zhluboka nadechl a zeptal se: ,,Nevíte náhodou něco o tom hotelu kousek odtud?" Chvilku bylo ticho. Všichni se upřeně dívali na paní kronikářku.
,,No o tom samozřejmě něco vím, ale nevím, jestli bych vám to měla říkat. Ta událost dost dlouho nedělala našemu městu dobrou pověst. No tak dobře." řekla, když viděla odhodlané a prosebné pohledy kluků a pokračovala: ,, Je to asi sedmdesát let, co v tom domě bydlel jeden bohatý obchodník a jeho manželka. On ji měl moc rád, ale nedařilo se jim mít dítě. Až potom na delší dobu odjeli do Španělska a paní Beierová, tak se jmenovala, se vrátila těhotná. ve městě se spekulovalo o tom, že tam chodila na léčení na nějakou podivnou kliniku. Někteří lidé se na ni potom dívali podivně, protože se o ní vědělo, že je neplodná. Pro ni ale bylo hlavní, že bude mít konečně dítě. Manžel se o ni vzorně staral, ale za nějakou dobu, to byla paní Beierová asi v sedmém měsíci, se pohádal se starým Brunnerem, kterému patřila zastavárna tady na rohu. Brunner tvrdil, že to dítě počal ďábel a dítě samotné, že se ďáblem stane. On Brunner nebyl úplně v pořádku, jestli mi rozumíte. No a tak jednou zaklepal na Beierovy dveře pozdě večer, otevřel mu Beier a Brunner ho něcím praštil po hlavě, vletěl do domu a paní Beierovou zabil. Beier se žalem úplně zbláznil, koupil si takovou černobílou kočku, sedával s ní na klíně u okna ve druhém patře domu a plánoval pomstu. Brunnera samozřejmě zavřeli a zastavárnu převzal jeho syn. Byl hrozně mladý, asi dvacet let a vypadal skoro jako vy." ukázala na Billa, kterému se vybavila slova:,Jsi jeho syn...' Všechno už mu bylo jasné, ale nechal starou paní dopovědět. Zatvářil se udivěně a paní pokračovala.,, Beier tedy plánoval pomstu na Brunnerově synovi. Chtěl ho zabít tak, jak zabil Brunner jeho ženu. Neudělal to, protože zemřel va spánku a ta jeho kočka se ztratila. Beierova hospodyně tvrdila, že jí slýchávala někde v domě a často nacházela mrtvé myši na chodbách těch pár dní, které tam bydlela než si zajistila vlastní bydlení. Asi za třicet let tu stavbu koupil nějaký cizinec a udělal z ní hotel. To je tedy tak všechno, co o tom vím."
,,My vám moc děkujeme. Moc nám to pomohlo. Nashledanou," vykoktal ze sebe Tom a společně s ostatními odešel.
,,Tak to bychom asi měli. Neměli bychom o tom mluvit." uzavřel Georg a ostatní přikývli. Nastoupili do auta odjeli do dalšího města na další koncert.